Našim klientům poskytujeme veškeré notářské služby:
Činnost notáře je požadována zejména v případech přijetí stanov a jejich změn, neboť k tomu je třeba veřejné listiny – notářského zápisu.
Pokud společenství vzniklo před účinností nového občanského zákoníku, tedy před 1.1.2014, musí své stanovy přizpůsobit úpravě v novém občanském zákoníku. Pokud v názvu nemá slova „společenství vlastníků“, musí tak učinit do konce roku 2016, v ostatních případech do konce roku 2017.
Rádi vám s vyřízením veškerých potřebných náležitostí pomůžeme a poradíme, jak v konkrétní situaci postupovat.
Notář smlouvu sepíše ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smlouvy sepsané například advokátem, realitní kanceláří nebo samotnými stranami, veřejnou listinou. Význam veřejné listiny spočívá v tom, že je nadána veřejnou vírou, která předpokládá pravdivost a pravost údajů v ní obsažených, ledaže by byl prokázán opak (lze ji použít jako důkaz při případných soudních sporech).
Smlouva se spolu s návrhem na vklad vlastnického práva podává příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu vlastnického práva, přičemž i k sepisu návrhu na vklad a ke správnímu řízení ohledně vkladu vlastnického práva může být účastníky zmocněn notář. Významná je také skutečnost, že katastrální úřad je oprávněn veřejnou listinu (smlouvu sepsanou ve formě notářského zápisu) přezkoumávat v omezenější míře, než listinu soukromou (smlouvu sepsanou advokátem, samotnými stranami, realitní kanceláří).
V současné době mají notáři přímý přístup do katastru nemovitostí a není proto třeba k jednání ohledně smlouvy zajišťovat výpis z katastru nemovitostí. Potřebu dalších dokladů potřebných k sepsání smlouvy je třeba vždy konzultovat s notářem.
Znalecký posudek o ceně nemovitostí k převodu není nezbytný. Poplatníci daně z nabytí nemovitých věcí (zásadně to je převodce, není-li jiná dohoda) si totiž pro stanovení základu daně mohou zvolit mezi zjištěnou cenou (podle znaleckého posudku) nebo směrnou hodnotou, která vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase, tj. se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci.
V evropských zemích s vyspělou právní kulturou si předání kupní ceny za nemovitosti nelze představit jinak, než prostřednictvím úschovy. Výhody využití notářské úschovy peněz jsou zřejmé – prodávající tak vylučuje riziko, že by mu nebyla kupní cena v plné výši zaplacena a kupující neriskuje předání peněz před zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Kupující si navíc může zajistit zaplacení daně z převodu nemovitostí, za jejíž zaplacení ze zákona za prodávajícího ručí. Notář je osobou k uložení peněz dostatečně důvěryhodnou, což je dáno jeho zákonnými a evidenčními povinnostmi kontrolovanými orgány notářské samosprávy a je také dostatečně pojištěn na případná rizika.
Sepsání kupní smlouvy a provedení úschovy peněz za účelem úhrady kupní ceny jsou úkony natolik související, že je vhodné, aby je prováděla jedna osoba – notář.
Dohoda se svolením k vykonatelnosti je listinou, na jejímž základě lze exekutora přímo požádat o exekuci na majetek dlužníka. V případě nesplacení půjčky tak není třeba před exekucí absolvovat zpravidla zdlouhavé soudní řízení, ve kterém je dlužníkovi nejdříve uloženo dluh zaplatit, a až poté lze přistoupit k řízení exekučnímu. Často pak může být na vymáhání peněz pozdě.
Dohodu je vhodné sepsat nejpozději při předání peněz, lze ji uzavřít i ohledně pohledávky, která teprve vznikne. Dohodu lze uzavřít i v případech, kdy je již pohledávka splatná a věřitel je ochoten poskytnout dlužníkovi ke splacení dodatečnou lhůtu.
Pořídí-li zůstavitel pro případ své smrti v době, kdy je v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby (např. v nemocnici), a povolá-li za dědice osobu, která v tomto zařízení pracuje (např. lékaře, zdravotní sestru), musí se tak stát závětí sepsanou notářem ve formě notářského zápisu, jiné pořízení by bylo neplatné.
Závěť
Sepsáním závěti může zůstavitel pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici. Zejména osoby, které nemají manžele nebo děti, by měly být informovány o tom, kdo po nich bude ze zákona dědit, a případně zvážit, zda nesepsat závěť.
U závěti není forma notářského zápisu povinná. Pokud však závěť sepíše notář, je nejvyšší možnou mírou zaručeno, že pozůstalost bude skutečně podle vůle pořizovatele projednána. Originál závěti sepsané notářem totiž zůstává bezpečně uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, musí notář zapsat do Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidované také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.
Chtějí-li se manželé či snoubenci odchýlit od zákonného manželského majetkového režimu, mohou tak učinit smlouvou o manželském majetkovém režimu.
Všechny smlouvy o změně manželského majetkového režimu, tedy smlouvy o změně zákonného režimu, jakož i smlouvy o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu (dále jen „smlouvy o manželském majetkovém režimu“) musí být sepsány ve formě notářského zápisu.
Účelem uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu je zpravidla řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Smlouvy mohou například snížit dopady podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, mohou vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů.
Rejstřík zástav vede v elektronické podobě Notářská komora České republiky a zápis zástavního práva na základě zástavní smlouvy do Rejstříku zástav zajistí notář, který zástavní smlouvu sepsal.
Rejstřík zástav slouží nejen k povinným zápisům zástavních práv, ale je možné v něm i vyhledávat. Kterýkoliv notář vydá každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava. Lze tak předejít riziku koupě zastavené věci. Taková opatrnost se může vyplatit zejména při koupi hodnotnější věci, například automobilu, závodu atd.
Pokud potřebujete předložit ověřenou listinu na území jiného státu, je třeba, aby ji podepsal notář nebo jeho stálý zástupce a aby byla opatřena vyšším stupněm ověření, které poskytne mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti České republiky, Na Děkance 3, 128 10 Praha 2.
Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (tzv. osobní společnosti), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (tzv. kapitálové společnosti) a evropská společnost a evropské hospodářské sdružení. Družstvem je také evropská družstevní společnost.
V oblasti obchodních korporací se činnost notáře vyžaduje zejména v následujících případech:
1. Sepis zakladatelských dokumentů a jejich změny
2. Osvědčení zásadních změn ve společnosti s ručením omezeným
3. Osvědčení zásadních změn v akciové společnosti
4. Osvědčení zásadních změn v družstvu
5. Přeměny obchodních společností a družstev
Přímé zápisy do obchodního rejstříku a dalších veřejných rejstříků
Zápisy do obchodního rejstříku ohledně obchodních společností a družstev může kromě rejstříkového soudu provádět také notář. Pro účastníky rejstříkového řízení to tak znamená značné urychlení a zjednodušení rejstříkového procesu, neboť notář jim na jejich žádost kromě sepisu požadovaných dokumentů může zajistit i přímý zápis do obchodního rejstříku, jakož i vydání nového výpisu z obchodního rejstříku a uložení požadovaných listin do sbírky listin obchodního rejstříku.
Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.
Nový občanský zákoník stanoví nová pravidla dědění. Nyní se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závět, závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Zůstavitel může na základě dědické smlouvy nebo závěti rozhodnout o svém majetku v zásadě libovolně. Omezen je jen právy tzv. nepominutelných dědiců, čili svých potomků, na povinný díl, který jim ze zákona náleží. Zůstavitel však může nepominutelného dědice ze zákonných důvodů vydědit a vyloučit jej tak z jeho práva na povinný díl.
Když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Pokud nejsou žádní dědicové z první dědické třídy, nastupují dědicové z druhé dědické třídy a tak dále. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi „praprarodiče“ nebo sestřenice a bratranci. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.
Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení o pozůstalosti tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by dědic výhradu soupisu neuplatnil, nebo pokud se ukáže, že při soupisu nějaký majetek úmyslně zatajil, bude povinen hradit dluhy v plné výši.
Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice. Dědického práva se také lze zříci již předem, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva musí sepsat notář formou notářského zápisu.
Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit.
Výpisy z katastru nemovitostí
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z katastru nemovitostí, který představuje výpis z listu vlastnictví, a to ohledně jakékoliv nemovitosti v České republice evidované v katastru nemovitostí. Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému katastrálním úřadem.
Výpisy z obchodního rejstříku
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z obchodního rejstříku ohledně jakékoliv osoby zapsané v obchodním rejstříku vedeném kterýmkoliv rejstříkovým soudem v České republice. Ověřený výpis může být vydán jako výpis platný (aktuální) nebo výpis úplný.Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému rejstříkovým soudem. Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu i z ostatních rejstříků vedených rejstříkovými soudy, a to rejstříku společenství vlastníků jednotek, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností.
Výpisy z evidence Rejstříku trestů
Občan České republiky, nebo cizinec s přiděleným rodným číslem mohou požádat kteréhokoliv notáře o vyhotovení výpisu z evidence Rejstříku trestů. Osoba, která žádá o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, musí předložit platný doklad totožnosti. O výpis může požádat též zmocněnec, pokud předloží plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele). Výpis z evidence Rejstříku trestů vyhotovený notářem je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému na pracovištích Rejstříku trestů. V některých případech nelze žádost o vyhotovení výpis z evidence Rejstříku trestů vyřídit elektronickým přenosem dat. V takovém případě je možné žádost elektronicky odeslat na Rejstřík trestů, kde se do 30 minut manuálně zpracuje a je připravena k elektronickému odeslání na kontaktní místo. Pokud žadatel nechce čekat, může si manuálně zpracovaný výpis vyzvednout na kterémkoli kontaktním místě Czech POINT, případně se může se svou žádostí obrátit na příslušné pracoviště Rejstříku trestů.
Výpisy ze živnostenského rejstříku
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně jakékoliv osoby zapsané v živnostenském rejstříku kdekoli v České republice. Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému příslušným živnostenským úřadem.
Výpisy bodového hodnocení osoby z Centrálního registru řidičů
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu bodového hodnocení své osoby z Centrálního registru řidičů. Osoba, která žádá o vydání výpisu, musí předložit platný doklad totožnosti. O výpis může požádat též zmocněnec, pokud předloží plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele).
Výpisy ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů z Informačního systému o veřejných zakázkách
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů z Informačního systému o veřejných zakázkách.
Výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku nahradit doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních kritérií. Zadavatel je povinen výpis ze seznamu uznat, není-li starší než 3 měsíce.
Výpisy z insolvenčního rejstříku
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z insolvenčního rejstříku. Insolvenční rejstřík je spravován Ministerstvem spravedlnosti ČR. V rejstříku je možné vyhledávat na základě identifikačního čísla organizace (hledání organizace) anebo podle osobních údajů (konkrétní osoba).
Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání. To spočívá v tom, že věřitel si může dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, prostřednictvím notáře (ale i exekutora nebo soudu) učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to formou oznámení tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat. Jedná se zejména o toho, kdo s dlužníkem právně jednal, kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, případně vůči jeho dědici nebo vůči jeho právnímu nástupci za splnění zákonem stanovených podmínek. Učinění výhrady má za následek, že věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se jeho pohledávka nestane vykonatelnou.
Notář na žádost věřitele doručí jeho oznámení o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání tomu, koho věřitel označil. O žádosti věřitele notář sepíše protokol, jeho náležitosti stanoví notářský řád. V tomto případě notář za obsah oznámení o výhradě neodpovídá.
Věřitel může oznámení o výhradě jeho práva dovolat se neúčinnosti právního jednání učinit také do protokolu, jehož náležitosti stanoví notářský řád. V tomto případě notář za obsah oznámení odpovídá.
Podle nového občanského zákoníku musí být zakládací listina nadace vždy sepsaná ve formě notářského zápisu, a to jak v případě, že nadaci zakládá jediný zakladatel, tak i v případě, že nadaci zakládá více zakladatelů.
Nadace může být založena i pořízením pro případ smrti, v rámci kterého lze rozlišit vložení vkladu do nadace buď povoláním nadace za dědice, nebo nařízením odkazu. Notářský zápis se vyžaduje také v případě, že nadační listina ve formě pořízení pro případ smrti neobsahuje některé povinné náležitosti, přičemž právě o těchto náležitostech ve formě notářského zápisu rozhodne určená osoba či vykonavatel závěti.
Zakladatel má rovněž možnost v nadační listině určit, že také veškeré změny nadační listiny jsou možné pouze ve formě notářského zápisu.
U nadačního fondu je povinná forma notářského zápisu stanovena pouze pro případ, že dochází ke změně právní formy nadačního fondu na nadaci, ovšem za předpokladu, že to výslovně připouští zakladatelské právní jednání.
Založení nadace a nadačního fondu, změny zapsaných údajů a jejich výmaz se zapisují do nadačního rejstříku, který je veřejný a který v elektronické podobě vede rejstříkový soud. Zápisy do nadačního rejstříku může kromě rejstříkového soudu provádět také notář za splnění zákonem stanovených podmínek (viz odkaz veřejné rejstříky).
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je předběžné prohlášení pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti právně jednat. Jedná se o opatření preventivní povahy, které bude přicházet v úvahu nejčastěji u lidí trpících duševní chorobou, která se postupem času rozvíjí a zhoršuje, ale která nenastává okamžitě. Takový člověk může učinit prohlášení, ve kterém projeví vůli, aby jeho záležitosti v případě, že již nebude schopen sám jednat, spravovala určitá osoba (opatrovník), nebo aby byly spravovány určitým způsobem, nebo může jít o kombinaci obojího.
Toto prohlášení může být sepsáno soukromou listinou, která musí být opatřena datem a potvrzena dvěma svědky, nebo formou veřejné listiny – notářského zápisu.
Je-li obsahem prohlášení sepsaného ve formě notářského zápisu určení, kdo se má stát opatrovníkem člověka, u kterého za jeho života nastane stav, že bude narušena jeho schopnost právně jednat (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), notář, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil a kdo je povolán za opatrovníka do neveřejného Seznamu prohlášení o určení opatrovníka (dále jen „Seznam“), který v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky.
V Seznamu se evidují stanovené údaje jak o prohlášení o určení opatrovníka, tak i o odvolání prohlášení o takovém určení. Účelem Seznamu je evidence údajů pro potřeby soudu v řízení o svéprávnosti a ve věcech opatrovnictví. V řízení o jmenování opatrovníka je soud určením osoby opatrovníka uvedené v prohlášení o určení opatrovníka vázán a jmenuje toho, kdo byl navržen, ovšem pouze ze předpokladu, že navržená osoba splňuje předpoklady pro jmenování do funkce opatrovníka.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je svěřenský fond. Svěřenským fondem se rozumí majetkový soubor, který jeho vlastník vyčlení od svého dalšího majetku a svěří jej jiné osobě, která se zaváže tento majetek držet a spravovat, a která k němu vykonává vlastnické právo. Vyčleněný majetek nemá tedy žádného vlastníka, ale pouze správce. Vznikem fondu pozbývá jeho zakladatel určený majetek, přičemž tento majetek tvoří vyhrazené autonomní jmění (tedy nejen majetek, ale i dluhy, které v souvislosti s majetkem vznikají) oddělené od jmění zakladatele, ale také od jmění správce nebo případné obmyšlené osoby (tj. osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno).
Svěřenský fond lze založit buď za života smlouvou uzavřenou mezi zakladatelem a správcem, nebo pořízením pro případ smrti. Zřizuje-li svěřenský fond zakladatel za svého života, vydává statut, který vyžaduje formu notářského zápisu a jehož náležitosti stanoví zákon. Zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, musí pořízení pro případ smrti splňovat náležitosti požadované zákonem.
Notářský zápis se vyžaduje také tehdy, pokud obmyšlená osoba svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem chce učinit prohlášení o tom, že se vzdává práva na plnění.
Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Členství v něm je odvozeno od vlastnictví jednotky – bytu nebo nebytového prostoru. Nebylo-li společenství vlastníků jednotek založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, v němž je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků.
Činnost notáře je požadována zejména v případech přijetí stanov a jejich změn, neboť k tomu je třeba veřejné listiny – notářského zápisu.
Pokud společenství vzniklo před účinností nového občanského zákoníku, tedy před 1.1.2014, musí své stanovy přizpůsobit úpravě v novém občanském zákoníku. Pokud v názvu nemá slova „společenství vlastníků“, musí tak učinit do konce roku 2016, v ostatních případech do konce roku 2017.